6. kolo

Hřiště: Klausova 1

Naše góly: -

Sestava: Fanda - Pepa, Honza - Vojta, Pavel - Tonda, Standa

Diváci: 2 (Péťa a David)

Nejlepší hráč našeho týmu: Pavel

Komentář rozhodčího: Zápas rozhodla nemohoucnost střelců hostů vyústěná jasnou výhrou domácích.

Náš komentář: Náš zatím nejlepší výkon v sezóně, zároveň nejvyšší prohra po kdovíkolika sezónách a druhý zápas za sebou bez vstřeleného gólu. K tomu připočtěte hrozné hřiště a docela slušný slejvák před začátkem zápasu a zjistíte, že pozitiva se hledají opravdu obtížně. Vlastně jsem na tom zápase našel jen tři:

• umíme se dostat do šancí
• rozhodčí pískal velmi dobře
• hořické trubičky (tento bod rozvinu níže v reklamním okénku)

Před začátkem zápasu byl skoro největší problém přesvědčit Fandu, že není z cukru a chytání v dešti ho nezabije. To se nakonec povedlo a i přes 6 inkasovaných gólů předvedl slušný výkon, když mohl jen za poslední gól, kdy z naštvání zbytečně vyběhl k našemu rohovému praporku a prohrál souboj, na druhou stranu to bylo v 59. minutě, takže to opravdu nic neřešilo.

Abych se vrátil k průběhu zápasu, hned od začátku se hrál pěkný kombinační fotbal, který se divákům (kdyby nějací byli) musel líbit. Oba týmy se dostávaly do řady šancí a hlavní rozdíl byl ten, že zatímco soupeř některé šance proměnil, nám vše lítalo těsně vedle, do brankáře nebo brankář předvedl výborný zákrok. Takto probíhal prakticky celý zápas, z mého pohledu byl soupeř o chloupek fotbalovější, ale my se celkově dostali do více šancí - ale zas a znovu ta produktivita, ta produktivita ...

Vzhledem k naší nemohoucnosti zápas asi nemohl skončit jiným výsledkem než naší vysokou porážkou, i když výsledek 6:6 by byl spravedlivější. I velmi dobře pískající rozhodčí z nás měl na lavičce srandu. Nejlépe asi náš zvlhlý střelecký prach dokumentuje rozehrání slibné standardky kousek před vápnem soupeře. Standa přiťukl míč Vojtovi, který ho Standovi vrátil, což Standa nečekal a bylo po šanci, aniž by došlo k ohrožení soupeřovy brány.

Konec zápasu jsme přijali s ulehčením, protože nám bylo jasné, že bychom gól stejně nedali ... Škoda byla i to, že David kvůli kombinaci práce a zácpy na zápas přijel až ve třetině druhého poločasu, kdy už ani nemělo cenu, aby nastoupil. Zrovna tento zápas by mu seděl. Aby těch pozitiv nebylo moc, tak jsme ještě (resp. Pavel) ztratili míč - asi 150. v historii HNK.

A nyní ke slibovanému reklamnímu okénku: Protože dané hřiště bylo pro všechny (až na Standu) na konci světa, domluvili jsme se s Pavlem, že nás odveze alespoň na metro. Když jsme dorazili k jeho autu, poskytl nám k ochutnání vzorek ručně vyráběných hořických trubiček, které nedávno začal prodávat. Jsou opravdu dobré, a proto pokud máte zájem o koupi 100 a více kusů, začněte spamovat e-mail administrátora stránek a on vám jistě rád předá kontakt ... Konec reklamního okénka a příští zápas už bude opět obsahovat pouze seriózní sportovní žurnalistiku.