Dnes jsme po celonoční vánici vyhrabali hřiště a se soupeřem z 5. ligy sehráli dominantní 1. poločas, po kterém jsme vedli 2:0 a neproměnili řadu dalších šancí (např. jsme zjistili, že Tonda ani Standa z půl metru dokážou netrefit prázdnou bránu). Když jsme na začátku 2. poločasu přidali 3. gól a kontrolovali hru, zdálo se hotovo. To bychom ale nebyli my, abychom soupeři během 15 minut nedovolili obrátit na 3:4, a najednou se zdálo naopak všechno ztracené. V posledních 2 minutách jsme se před bránu soupeře alibisticky nastěhovali i s Ondrou, a k našemu překvapení se vyplatilo, a Tonda z téměř poslední akce dotlačil míč do brány.
A tak se šlo na penalty ... Po minulém fiasku jsme se na ně vysloveně těšili, zejména pak Ondra, který po poslední chycené penaltě hlavou musel zajet do Krče. Další selhání se ale tentokrát nekonalo, a tak jsme si připsali papírově možná největší úspěch naší 30-sezonní historie ...