2. kolo

Hřiště: Štěrboholy 2

Naše góly: 5.' Pavel, 19.' Tonda a 58.' Tonda

Sestava: Fanda - Pepa, Obo, Ivan - Pavel - Vojta, Tonda, Standa

Diváci: 1 (Péťa)

Nejlepší hráč našeho týmu: Tonda

Komentář rozhodčího: Vyrovnané utkání, hosté zvítězili díky šťastné brance v závěru.

Náš komentář: Druhý zápas sezóny, druhé vítězství a další krok k záchraně.

Tentokrát jsme zápas vyhráli po špatném výkonu, kdy nám dělalo problémy si přesně přihrát míč či vystřelit na branku, ale naštěstí to stačilo. Zápas jsme zahájili s početní převahou v poli, neboť se soupeři někde zapomněl jeden hráč a dorazil asi až v 10. minutě prvního poločasu po 15-minutové čekačce. Už při ní začalo Standovo naklánění rozhodčího na naši stranu, ale o tom až později. Přesilovou hru jsme naštěstí využili, bohužel ale jen jednou, a soupeř s námi i v oslabení hrál vyrovnanou partii. Kupodivu se obraz hry nezměnil ani poté, co byl již v plném počtu. Asi to bylo i tím, že měl hru založenou na své výškové (a váhové) převaze, kdy nejmenší hráč týmu měřil odhadem asi 190 cm. O to je překvapivější, že jsme nedostali žádný gól hlavou. Nepohledný první poločas skončil remízou 2:2 a my jsme, nenaplněni optimismem, nastoupili do druhého.

Ani v tom se obraz hry nezměnil - soupeř se snažil využít své výškové převahy, nám dělala problém kombinace a střelba. Obzvlášť u té střelby to byla škoda, protože soupeřův brankář podával mimořádně nejistý výkon a dělalo mu problémy chytat i pomalé střely od půlky (ale pořád asi chytal lépe než Standa, kterého teda nikdo nikdy chytat neviděl, takže jenom hádám). Náš gól padl po jedné z mála našich hezkých akcí a byla to akce opravdu vydařená. Celý tým si po autovém vhazování vyměnil míč, často po prvním dotyku, a Tonda před bránou nezaváhal. To už do konce zápasu chybělo pár minut a my se tak soustředili na ubránění vedení, což se také podařilo. Kupodivu náš zápas skončil výrazně dříve než zápasy na vedlejších hřištích, i když jsme začínali nejpozději. Čím to asi bylo?

Těžko určit našeho nejlepšího hráče, asi bych si vybral mezi Tondou (autorem 2 gólů); Ivanem (který do obrany přinesl potřebnou tvrdost) a Fandou (který podal v bráně dobrý výkon a za góly nemohl, i když si před prvním mohl o něco lépe postavit zeď).

Na závěr se vrátím ke Standovi a jeho chování k rozhodčím. Už před začátkem zápasu otravoval rozhodčího s tím, ať nečeká a zahájí zápas okamžitě, i když se rozhodčí choval přesně dle pravidel. Hlavně, že když my na někoho čekáme, tak je pro Standu čekačka nedotknutelným svatým právem. Následně tomu nasadil korunu v zápase tím, že neustále kritizoval rozhodčího, že nepíská strkání soupeře (kritika byla často oprávněná, ale to na věci nic nemění), až se rozhodčí naštval a začal mu pískat, kdykoliv se soupeře jen dotknul, i když se o faul nejednalo ani vzdáleně. Holt je náš velevážený kapitán hotový psycholog a s narůstajícím věkem je to horší a horší ...