11. kolo (Jaro 2016)

Hřiště: Pražačka 1

Naše góly: 5.' David, 40.' vlastní a 54.' Vojta

Sestava: Vašek - Honza, Pavel, Pepa, Vláďa - Vojta, David - Michal, Standa, Tonda

Diváci: 4 (na doposud nejdůležitější zápas naší historie se přišla podívat i rekordní návštěva této sezony - Míša, Ondra, Kuba a Domča)

Nejlepší hráč našeho týmu: David

Komentář rozhodčího: Vyrovnané utkání solidní úrovně. Šťastnější a lepší v koncovce bere oba body.

Náš komentář (Pepa): Poslední zápas sezóny. Přímý boj o postup. Klíčový zápas, kde vítěz bere vše. Úspěch či zklamání. Černá nebo bílá. Buď a nebo.

Vzhledem k důležitosti zápasu jsme se sešli v hospůdce u hřiště již hodinu před výkopem s cílem probrat taktiku (diskuze ohledně toho, kdo bude kopat případnou penaltu) a občerstvili se - někdo si dal normální pivo, někdo limonádu a Standa pivo nealkoholické. Naše sestava odpovídala tomu, co bylo ve hře - dorazili jsme v plném počtu, jen Ondra ještě nemohl po zranění z předchozího zápasu hrát, tak nás přišel alespoň podpořit jako divák, a nebyl jediný. Diváků přišlo tolik, že by je nešikovný truhlář na prstech jedné ruky nespočítal - rekordní návštěva sezóny, asi začneme na náš oku lahodící fotbal vybírat vstupné.

Do brány se místo Ondry postavil Vašek a v zápase podal velmi dobrý výkon, k čemuž pomohlo i to, že chytal s brýlemi (což předtím nedělal), neboť zjistil, že má na každém oku asi 17 dioptrií – je otázkou, jak byl předtím schopen vůbec něco chytit ... Do utkání jsme vstoupili výborně, David dal rychlý gól a první 4 minuty se zdálo, že zápas bez problému vyhrajeme, neboť se soupeř k ničemu nedostával. To se bohužel změnilo a Matfyzáci nás začali přehrávat a dostávali se do šancí - ty buď pochytal Vašek, či skončily na tyči dobře postavené brány. Vyrovnání přišlo až po nenápadné střele z dálky, kterou Vašek vůbec neviděl a neměl šanci na ni zareagovat. Za smírného stavu skončil i první poločas.

Druhý poločas se odehrával v podobném duchu - soupeř byl stále mírně lepší, ale nedařilo se mu prosadit se v koncovce. A tak udeřilo na druhé straně. Vojta hodil aut, Vláďa svedl souboj s obráncem, který, rozhozen, prudce hlavičkoval na vlastní bránu a brankář neměl šanci reagovat. Bohužel i nyní soupeř rychle vyrovnal po dobře rozehrané standardní situaci. Zápas tak směřoval k remízovému konci, který by znamenal naše setrvání v 6. lize. To rezolutně odmítl Vojta, když práskl do skákajícího míče a poslal ho do šibenice za záda bezmocného brankáře. Zbytek zápasu jsme dobojovali a dovedli ho k těsné výhře 3:2.

Matfyzáci byli asi nejlepším týmem, který jsme tuto sezónu potkali, o to je postupová výhra cennější. Do zápasu jsme dali srdíčko a přiklonilo se k nám i ono pověstné štěstíčko. Po zápase jsme v rychlosti zapili historický postup HNK do 5. ligy, který by po prvním zápase nečekal ani ten největší optimista. Uvidíme, jak se nám příští sezóna povede!